Od mikroorganismů po velryby hrají všechny živé organismy důležitou roli při vytváření udržitelné rovnováhy v našem ekosystému. Ohrožení této rovnováhy může vést ke ztrátě biologické rozmanitosti, která může mít zásadní dopad na lidstvo a planetu. Zjistěte více o biologické rozmanitosti a o tom, jak ovlivňuje svět.
Co je biologická rozmanitost?
Biologická diverzita nebo biodiverzita se týká rozmanitosti druhů a živých organismů, které obývají Zemi, a jejich rolí při ovlivňování životního prostředí. Existují tři hlavní typy biologické rozmanitosti: genetická rozmanitost, druhová rozmanitost a ekologická rozmanitost. Biodiverzita měří biologickou rozmanitost života v určitém regionu a jeho variabilitu biologických organismů. Součástí biologické rozmanitosti jsou také interakce mezi lidmi a ekosystémy. Některá podnebí vytvářejí různé úrovně biologické rozmanitosti, ale všechna jsou důležitá, když přispívají k regulaci klimatu a stabilnímu prostředí.
3 typy biodiverzity
Existují tři hlavní typy biologické rozmanitosti:
1. Genetická rozmanitost : Tento typ biologické rozmanitosti se týká různých variací stejného druhu zvířat. Genetická rozmanitost ukazuje, jak se mutace stejného druhu vyvinuly a přizpůsobily, aby přežily ve svém prostředí. Příklady genetické rozmanitosti zahrnují různá plemena psů nebo mnoho různých typů květin.
2. Druhová diverzita : Druhová diverzita je počet druhů, které přispívají k diverzitě ekosystému. Někdy se označuje jako druhová bohatost, měří druhy druhů v daném prostředí. Například některé korálové útesy mají více než 7 000 druhů organismů v jedné komunitě, což z nich dělá hotspot pro různé druhy života.
3. Ekologická diverzita : Ekologická diverzita zkoumá ekosystém v širším měřítku, jako je identifikace toho, jak všechny živé organismy v určité oblasti (jako jsou pastviny nebo poušť) fungují, přežívají a přispívají ke svému prostředí. Tento typ biologické rozmanitosti může také naznačovat ekologickou dynamiku a přírodní procesy mezi různými druhy v oblasti. Ekosystémová diverzita může měřit, jak se živé organismy vzájemně ovlivňují a ovlivňují, ať už pozitivně nebo negativně, a jak to ovlivňuje životní prostředí jako celek.
Proč je biologická rozmanitost důležitá?
Biodiverzita je důležitá kvůli svým ekosystémovým službám – přímým nebo nepřímým výhodám, které příroda poskytuje lidem. Hodnota biologické rozmanitosti spočívá v tom, že podporuje ekologickou rovnováhu, což znamená větší udržitelnost. Různé druhy živých organismů, které tvoří náš biologicky rozmanitý ekosystém, všechny fungují prostřednictvím biotických vztahů, díky nimž je planeta funkční a obyvatelná pro celou lidskou populaci.
6 Hrozby pro biologickou rozmanitost
V našem dnešním světě existuje mnoho hrozeb pro biologickou rozmanitost, včetně:
1. Změna klimatu : Změny klimatu mohou být katastrofální pro mnoho rostlinných, živočišných a mořských druhů a jsou jednou z největších hrozeb pro globální biologickou rozmanitost. Rostoucí teploty oceánů například ovlivňují korálové útesy, které jsou ohniskem biologické rozmanitosti. Změna klimatu může vymazat zdroje potravy nebo stanoviště pro určité ryby, což vede k jejich vyhynutí. Pokud jsou tyto ryby primárním zdrojem potravy pro místní lidi, může to nakonec vést k hladomoru. I malé změny biologické rozmanitosti mohou mít řetězovou reakci, která časem vede k významnějším škodám.
2. Nadměrné využívání : Masová spotřeba zdrojů nebo likvidace jednoho druhu po tisících může vyvést z rovnováhy celý ekosystém, což může nepříznivě ovlivnit zdraví a pohodu lidstva. Nadměrný lov a nadměrný rybolov jsou dva velké problémy, kterým v současnosti čelí biologická rozmanitost. Tyto praktiky přispívají k potravinové nejistotě pro lidi a další zvířata, která se spoléhají na lovené druhy.
3. Ničení biotopů : Mnoho zvířat v lese přežívá díky svým predátorským nebo symbiotickým vztahům. Praktiky jako odlesňování mohou vytlačit nespočet druhů ptáků, hlodavců a brouků. Když nemají kam jít nebo najít jídlo, mohou tyto organismy vymřít a způsobit další nerovnováhu v nestabilním prostředí. Ničení deštného pralesa, ať už požáry nebo těžbou dřeva, může zničit i mokřady. Někteří obojživelníci a další sladkovodní druhy jsou na pokraji hromadného vyhynutí kvůli ničení přirozeného prostředí.
4. Znečištění : Naše mořské ekosystémy jsou ohroženy mnoha tunami odpadu, který se každý rok vysype do našich oceánů. Druhy na souši jsou otráveny nebo chyceny do pasti našich odpadků, což ohrožuje jejich přežití. Spalováním odpadu se do ovzduší uvolňují škodlivé škodliviny, které ničí naši atmosféru. Umělé vedlejší produkty jsou hlavní příčinou znečištění, které přispívá k ničení ekosystémů. Recyklace , kompostování a recyklace jsou užitečné postupy pro snížení znečištění.
5. Invazní druhy : Ať už úmyslně nebo náhodně, lidská činnost (jako nákladní doprava) je jednou z hlavních příčin zamoření invazními druhy. Některý hmyz nebo nemoci se mohou na těchto lodích zachytit a cestovat po celém světě na místo, kde mohou způsobit zkázu. Zavedení těchto nových druhů do zranitelné oblasti může zničit nezbytné zdroje potravy pro původní druhy nebo soutěžit o zdroje s již ohroženým druhem . Invazní druhy mohou zničit úrodu nebo narušit přirozené vzorce ekosystému, což vede ke ztrátě biologické rozmanitosti.
6. Pesticidy : Pesticidy jsou spojovány se ztrátou biologické rozmanitosti. Například včely jsou nezbytnými opylovači, ale jejich klesající počet přímo souvisí s rostoucím počtem toxických pesticidů používaných k ošetření rostlin, kterými se živí. Včely jsou zodpovědné za opylení 71 ze 100 různých odrůd plodin, které poskytují 90 procent potravy na světě. Jen ve Spojených státech včely opylují 95 druhů ovoce. Bez včel bude exponenciálně obtížnější pěstovat plodiny a další potřebné rostliny, což může v budoucnu vést k nedostatku potravy.